Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 18 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Význam ochranného pásu vodního toku v zemědělské krajině
Barva, Jiří ; Forejtníková, Milena (oponent) ; Králová, Helena (vedoucí práce)
Bakalářská práce poskytuje souhrn ucelených informací, které se týkají významu a zřizování ochranných pásem podél vodního toku v zemědělské krajině. Vstupní oddíl je věnován rešeršní činnosti a rozboru českých legislativních nástrojů. Hlavní část práce popisuje významné funkce ochranných pásem, které jsou podloženy zahraničními studiemi. Na závěr byl s využitím získaných informací proveden návrh ochranného pásma pro použití v našich podmínkách.
Aleje a jejich role v zemědělské krajině - stav a perspektivy
Kučerová, Laura
Diplomová práce se zabývá problematikou alejí a stromořadí v zemědělské krajině, jež byla v teoretickém oddílu detailněji popsána. V aplikační části byla vytvořena sumarizační mapa 210 potenciálních alejí a 631 potenciálních stromořadí na území ORP Olomouc mimo zastavěné území města Olomouce a vojenský újezd Libavá, doplněná o databázi 10 alejí Olomouckého kraje a pasport zeleně města Olomouce. Údaje z mapy byly vyhodnoceny dle lokalizace v jednotlivých obcích, kde se prvky nachází, z pohledu hustoty, délky a počtu prvků. Terénní šetření probíhalo ve dvou lokalitách. V obci Drahanovice bylo zmapováno celkem 11 vegetačních prvků, ve městě Velká Bystřice 41 prvků. Mapování bylo následně vy-hodnoceno. V těchto lokalitách byly navrženy nové prvky dle současné a historické struktury krajiny se zaměřením na půdní bloky s rozlohou více než 30 ha a více než 10 ha u pozemků, kde se nachází silně erozně ohrožené půdy.
Změna společenstev ptáků v krajinném měřítku na příkladu Třeboňska
Havelka, Jan ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Populační trendy ptáků bývají obvykle studovány především na velkých celonárodních a kontinentálních škálách nebo naopak zcela lokálně. Ve snaze propojit tato prostorová měřítka jsme po dvaceti letech (mezi lety 2001 a 2021) zopakovali kvantitativní výzkum ptačích společenstev v CHKO Třeboňsko. Sčítání ptáků probíhalo v hnízdním období na padesát kilometrů dlouhém transektu (128 sčítacích bodů) procházejícím pestrou paletou biotopů. Zjistili jsme úbytek dálkových migrantů a hmyzožravých ptáků oproti stabilnějším či mírně narůstajícím populacím stálých druhů. V souladu se známými trendy jsme zaznamenali také pokles populací druhů vázaných na zemědělskou krajinu. Protichůdné poznatky se týkají spíše jednotlivých druhů, které se v rámci našeho datasetu chovají odlišně, než jak je popisováno JPSP a PECBMS. Příkladem může být námi zjištěný nárůst populací jinak ubývajícího vrabce domácího (Passer domesticus) i v. polního (Passer montanus), nebo celostátně stabilního čížka lesního (Spinus spinus). Za pomoci detailního mapování změn habitatu a porostu na jednotlivých bodech a dalších ekologických charakteristik jednotlivých druhů jsme se pokusili tyto obecné i lokálně specifické změny ve výskytu a populačních trendech ptáků vysvětlit. Zajímaly nás také projevy všeobecně popisované homogenizace ptačích...
Význam ochranného pásu vodního toku v zemědělské krajině
Barva, Jiří ; Forejtníková, Milena (oponent) ; Králová, Helena (vedoucí práce)
Bakalářská práce poskytuje souhrn ucelených informací, které se týkají významu a zřizování ochranných pásem podél vodního toku v zemědělské krajině. Vstupní oddíl je věnován rešeršní činnosti a rozboru českých legislativních nástrojů. Hlavní část práce popisuje významné funkce ochranných pásem, které jsou podloženy zahraničními studiemi. Na závěr byl s využitím získaných informací proveden návrh ochranného pásma pro použití v našich podmínkách.
Chemicko-fyzikální parametry povrchových vod říční sítě na Novohradsku.
BERNASOVÁ, Tereza
Obsahem bakalářské práce bylo porovnání chemicko-fyzikálních parametrů povrchových vod říční sítě na Novohradsku. Použita byla data za rok 2014. Jednotlivá odběrová místa se od sebe lišila způsobem hospodaření a typem ekosystému. Sledovány byly parametry, které souvisí s eutrofizací vod: konduktivita, pH, KNK4,5, dusičnany a fosforečnany. Na základě výsledků lze tvrdit, že zemědělsky obhospodařovaná území vykazovala vyšší koncentrace sledovaných látek a vyšší hodnoty parametrů. Největší rozdíly byly zjištěny u konduktivity, kde se hodnoty pohybovaly v rozmezí od 51,8 mS cm-1 do 164,4 mS cm-1.
Zemědělské využívání krajiny a jeho vliv na látkové ztráty v modelovém povodí řeky Stropnice
SLAVÍKOVÁ, Lucie
Obsahem diplomové práce Zemědělské využívání krajiny a jeho vliv na látkové ztráty v modelovém povodí řeky Stropnice bylo vysledování dynamiky látkových ztrát v povrchových vodách v pěti malých subpovodích řeky Stropnice. Hodnoty jednotlivých parametrů z fyzikálně chemické analýzy tvořil medián dat všech hodnot z let 2001 - 2011 (pH, vodivost, kationty, anionty, uhlík). Výsledky byly vyhodnoceny pomocí vícerozměrové analýzy rozptylu Anova - Tukeyho post-hoc testu. Pro vybrané parametry byla provedena korelační analýza těsnosti vztahů. Mezi horními odběrovými místy byly prokázány rozdíly v obsahu síranů. Mezi dolními odběrovými místy byly prokázány změny mezi ornou půdou a TTP. Lze konstatovat, že mezi chemismem povrchových vod a způsobem využití krajiny existuje pozitivní vztah.
Problematika ochrany a nakládání se zdroji pitné vody v zemědělské krajině
KUČEROVÁ, Monika
Práce se zabývá problematikou pitných vod. Cílem práce je se zaměřit na výskyt a kvalitu pitné vody a dále na povinnosti provozovatelů v oblasti pitných vod a v též na legislativu ošetřující tuto problematiku. Dále se zaměřuji na škodlivé látky ve vodě a potřebu vody v zemědělství. Hodnocení probíhalo u pěti zemědělských farem a byly porovnávány rozbory pitných vod a jednotlivé ukazatele pitných vod za různá časová období.
Různé typy balíků biomasy po sklizni jako mikrobiotop pro bezobratlé živočichy
MACHOVEC, Jiří
Společenstva epigeických brouků byla studována na čtyřech typech balíků biomasy v katastrálním území Vrbice u Žitné, okres Prachatice. Jednalo se o balíky travní senáže uložené na okraji trvalého travního porostu, o balíky sena jednotlivě rozmístěné na trvalém travním porostu, dále o balíky slámy rozmístěné na poli orné půdy a o balíky slámy uložené na okraji orné půdy. První tři typy balíků byly na stanovišti jen několik málo měsíců (2-3), zatímco balíky slámy se na čtvrtém stanovišti nacházely už více než jeden rok. Pro odběr vzorků byla zvolena metoda prosevu detritu. V balících senáže bylo nalezeno 9 druhů z 5 čeledí. V balících sena bylo nalezeno 7 druhů ze 4 čeledí. V balících slámy, které byly na stanovišti kratší dobu (3 měsíce), bylo zjištěno 10 druhů z 6 čeledí. Na balících slámy, které byly na stanovišti 13 měsíců, bylo nalezeno 14 druhů ze 4 čeledí. Index antropogenního ovlivnění společenstev prokázal, že se jedná o velmi silně ovlivněná stanoviště.
Vliv KPÚ na stupeň realizace ÚSES v určených katastrálních územích Jihočeského kraje v oblasti s převažujícím hospodařením soukromých zemědělců
ŠIMÁKOVÁ, Iveta
Smyslem této práce je posouzení vlivu komplexní pozemkové úpravy na realizaci územního systému ekologické stability ve vybraném katastrálním území. Zájmovou lokalitou pro posouzení výchozího, navrženého a realizovaného stavu bylo zvoleno katastrální území Košín. Součástí práce bylo vyhodnocení těchto změn s využitím mapových podkladů. Další činností byla provedena bioekologická zonace daného území, kde se vymezily tzv. ekokrizové zóny, vedoucí ke vzniku ekokrizových situací v krajině.
Czech Terra - adaptace uhlíkových deponií v krajině v kontextu globální změny
Mandelova zemědělská a lesnická universita v Brně, Brno ; Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR ; Marek, Michal V.
CzechTerra představuje integrační projekt řešící problematiku adaptace krajinných celků ČR – ekosystémů - na probíhající globální změnu klimatu s využitím metodických přístupů umožňujících pochopit, predikovat a oceňovat probíhající změny v regionálním měřítku i v kontextu Rámcové úmluvy a Kjótského protokolu. Projekt CzechTerra je realizován ve třech pracovních sekcích (PS1-3), z nichž každá se opírá o několik metodických segmentů. PS1 Adaptační strategie ekosystémů ČR k probíhající globální změně klimatu - výzkum zaměřený na analýzy adaptačních změn a časové trajektorie těchto změn řešených na úrovni ekofyziologie produkčního procesu. PS 2 Stresová rizika lesních ekosystémů spojená s adaptačními změnami způsobenými - zhodnocení rizik dalšího vývoje ekosystémů v kontextu globální změny klimatu na úrovni ekosystémů v kulturní, leso-zemědělské krajině a na úrovni lesních ekosystémů s převládajícím smrkem ztepilým. GZK, PS 3 Rozvoj dynamické observační sítě o stavu, vývoji ekosystémů a využití krajiny ČR - vytvoření efektivního informačního systému, který by byl využitelný pro široké potřeby hodnocení a trvalé sledování vývoje tereristických ekosystémů a využívání území na celorepublikové úrovni.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 18 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.